sobota 21. dubna 2012

Iluminátská transformace?

Přátelé, Iluminátů a veškeré "vrchnosti" se není třeba bát, ba je přímo nevhodné jim posílat myšlenky strachu či nenávisti. I oni prožívají silnou transformační proměnu myšlení, ačkoliv se to v realitě zatím neprojevuje. A možná je to na nás, abychom je podrželi a posílali jim energii Radosti a Tvoření, neboť my víme, že nyní máme možnost vybrat si mezi Destrukcí či Tvořením. A my jim můžeme pomoct nasměřovat vizi správným směrem - svoboda mysli, probuzení Ženy a probuzení Muže, probuzení Člověka, jednota a sdílení, regenerace a zdraví, respekt k Matce Zemi a její ochrana... dejme jim čas, mnoho z nich přispěje k budování Nové svobodné Země... Už dlouhou dobu jsem to cítila a nyní se mi to potvrdilo. Děkuji za to. Tolik naděje s tím přichází... Proměna Země přijde zdola i shora... Jak dole, tak nahoře, praví vesmírný zákon, který nelze obejít...

Odhoďte strach a zášť (z čehokoliv, ke komukoliv), neboť to jsou poslední věci, které brzdí Váš vesmírný let ke Štěstí...

Jak řekla Karaimi včera na přednášce v Praze - Pokud Vás ještě něco/někdo pálí, pokud ještě někde cítíte nenávist, stud či smutek, jděte tam, ponořte se do toho, odhalte to, prozkoumejte to, přijměte to jako božský aspekt sebe. Celý svět je Vaším zrcadlem, jenom Vaším... Co se Vás netýká, do Vašeho světa nepronikne... A tak to je. Anamel

pondělí 16. dubna 2012

Kosmická láska - dvě křídla jedné duše

Pro ty, jenž cítí přítomnost Lásky. Pro ty, jenž bloudí životem se srdcem plným stesku, s pocitem "Je mě jen půl." Pro ty, jenž pochopili, že paprsek své duše potkají až tehdy, když přestanou hledat a obrátí se do své vlastní celistvosti, aby si uvědomili svou vlastní cenu. 

Pro ty, jejichž srdce se otvírá kosmickou láskou, která nemá hranic, nemá podmínek, nemá překážek a nemá na tomto světě obdoby. Vrhli jsme se do temné noci duše, abychom se znovu nalezli, obrozeni a v Lásce se vystřelíme do výšin Vesmíru. Až...

Žádné téma nevyvolává v našem srdci radost bezdůvodně. Pak si buďte jisti, že Láska čeká i na Vás...

Vždy, když se rozezní dávná struna a srdce se začne "bezdůvodně" otevírat, to je ten okamžik, kdy Vás objímá kosmická láska, to je ten okamžik Přítomnosti božské jiskry, to je ten okamžik, kdy nejste sami... Není třeba úsilí, není třeba hledání, to vše přichází samo, vpustíme-li do svého srdce Lásku, uvěříme-li v Lásku, ponoříme se hluboko do svého srdce, kde se nám zjeví Pravda, že nikdy nejsme sami...

Tato píseň je dar od Lásky, abych nezapomněla, že mě nikdy neopustila... Abych obnovila svoji jistotu, že až přijde pravý čas, setkáme se. 


neděle 15. dubna 2012

Anděl Montserratu a cesty za Písní duše

Anděl Montserrattu, srpen 2010, autor: Anamel

V mém životě bylo několik okamžiků, které jsem později nutně musela označit jako osudové (a to i v době, kdy jsem v osud příliš nevěřila). 

Byly to ty chvíle, kdy se před Vámi rýsuje cesta/rozhodnutí a vy bytostně cítíte, že je to To správné. Kolikrát je to jediná věc, o které ve svém rozbouřeném životě nepochybujete. Jsou to drobné okamžiky, kdy nasloucháme Písni své duše a jdeme za jejím voláním. Přirozeně, se srdcem naplněným klidem (ačkoliv hlava a okolí většinou nechápou nebo to považují za banalitu). Naše srdce ale ví...

Přiznávám, že v mém životě takových chvil není mnoho, asi bych je spočetla na prstech. Často pochybuji o svém konání, směřování, rozhodnutích. Poslední dobou se snažím své postoje a způsob myšlení změnit.

Každopádně nikdy jsem nepochybovala o tom, jaké zlomy byly způsobeny v mém životě těmito bláznivými rozhodnutími a ještě bláznivějšími cestami. Vím, že má duše si přála, abych cestovala do míst, kam by mě rozum jen těžko zavál... 

Cesty mimo domov nás posouvají, neboť zde přicházíme do styku s jinými energiemi a mysl funguje na jiném principu, to umožní našemu Vyššímu Já dostat se k nám blíže a tiše našeptávat našemu srdci svá přání... 

Píseň duše zní totiž neustále, je jen na nás, kdy si uděláme čas a začneme jí naslouchat...

A tak jsem v r. 2010 navštívila katalánský klášter Montserrat nedaleko Barcelony. Význam této cesty chápu až dnes. O to více, když jsem se nedávno dozvěděla, že se zde nachází duchovní astrální město. Zalovila jsem ve starých fotografií, a hle - co jsem objevila. Dojímá mne, když nyní vidím, že Světlo nás provází všude, ať jsme věřící nebo nevěřící, dobří nebo zlí, meditující či nemeditující.

Podle pověsti zde byla v 9. století díky zjevení nebeského světla objevena socha Svaté Panny - la Moreneta zvaná Černá madona. Se sochou nešlo pohnout, proto zde postavili kapli. Později zde vzniklo poutní místo a klášter zasvěcený Panně Marii. Legendy sem umisťují svatý grál. Internetové zdroje se o hoře vyjadřují jako o magickém místě, což můžu jenom potvrdit.

Člověk se na tyhle "legendy" a energetická místa začne dívat jinak, když zná a vidí souvislosti... 

Věřím, že tento anděl nás uchránil o pár minut později od bouřky, která se nám hnala v patách, když jsme se ztratili v horách... tehdy jsem se totiž skutečně modlila, možná poprvé v životě...

Když jsem se vrátila po měsíčním putování po Španělsku, v mém životě se začaly dít divy (tenkrát jsem je zvala katastrofami:). Spojení s duchovním městem Montserrat (aniž bych si to uvědomovala:), čtyři týdny přespávání v lůně Matky Země a následné události roku 2011 pěkně zamávaly s mým životním stylem v době, kdy jsem si bláhově myslela, že už jsem celistvá. 

A tak tu jsem. Po roce a půl děkuji, že mi byly ukázány souvislosti... To přináší klid do mého srdce, že život měl a má smysl... Lásku v srdci všem poutníkům na Cestě přeje Anamel


sobota 14. dubna 2012

Duben 2012: Požehnání AA Zadkiela - archanděla Fialového paprsku Proměny

Přijala Suzanne Lie - původní text, 8. dubna 2012 
(přeložila Anamel 14. dubna 2012 pro http://poselstviohne.blogspot.com/)


JÁ JSEM Zadkiel, archanděl Fialového Paprsku. Přišel jsem do vašeho vědomí Vám připomenout, že my, členové Nebeské služby, kteří jsme sladěny s frekvencí proměny, jsme zde na pomoc Vám - našim lidským bratrům a sestrám sloužícím na planetě Zemi - Gaie.


Všichni jste připraveni díky nesčetným pozemským inkarnacím hrát svou roli v nadcházejícím procesu planetárního vzestupu.


My, Andělé fialového plamene, jsme pomáhali vzestupujícím již nějaký čas. V podstatě jsme první, koho potkáváte, když se navracíte do páté dimenze a dále.


Naše podstata je v souladu s frekvencí proměny, proto naše Nebeská služba slouží jako portál, kterým Fialový plamen proudí do těch věcí, které jsou kompletní a připraveny k přechodu do vyšších vibrací.


Energie Sedmi vesmírných paprsků proudí v kruzích. Jakmile Vám jeden ze sedmi paprsků proměny pomůže se přesunout do vyšších světů reality, budete obklopeni Modrým paprskem začátků. Tedy to, co přestoupilo do vyšších vibrací, zažívá novou zkušenost v rámci své reality. Neexistuje žádná "smrt", pouze proměna, jste energií, která nemůže zemřít, můžete pouze změnit frekvenci.



Až do této doby změny vibrací byla tato proměna z jedné dimenze do vyšší nevědomá, protože Fialový paprsek vždy zapečetil starou realitu v moment přeměny. Zpečetěním myslíme uzavřený cyklus, který byl archivován tak, že už nemohl narušovat vaší novou realitu. Jakmile se navrátíte (ano, skutečně je to návrat) do vašeho multidimenzionálního Já, můžete zažívat rozmanité způsoby Přítomnosti jednoty.


Milovaní andělé v lidském těle, naším přáním je říct Vám, že čas rozvzpomínání se je TEĎ. Je důležité, aby jste všichni byli vědomí ve svém procesu vzestupu takovým způsobem, aby jste mohli pomáhat ostatním. Naši Fialoví andělé v současné době slouží Zemi tím, že napojují iluzi lidského těla spolu na Vaši touhou po návratu k bezpodmínečné lásce a spojení se zdrojem. 


Zažívání reality založené na oddělení je obzvláště obtížné pro členy andělského království, neboť normálně žijeme v propojení s Jednotou. Proto by uzemnění andělé měli být prvními vzestupujícími tak, aby mohli pomáhat druhým - způsobem, kterým jim vždy přinášel radost. Všichni jste jedno se vším životem. Všichni jste součástí andělského království.


Prociťte svá křídla, milovaní lidští andělé, jak vás šimrají na zádech a otevřete své Nebeské srdce. Naše křídla nejsou vyrobeny z peří, ale ze světla, symbolizují bezpodmínečnou lásku proudící z Jednoty, která vstupuje do našich srdcí a šíří se všemi směry kolem nás i skrze nás. Dovolte tomuto proudu lásky naplnit vaši touhu po Návratu a využijte jej jako portál Vašeho vzestupu.


Přijměte nepodmíněnou lásku, která vstupuje do Vašeho srdce a otvírá jej. Vnímejte, jak proudí skrze Vás, kde se rozprostírá všemi směry a vytváří Křídla bezpodmínečné lásky. Tyto křídla Vás budou podporovat každý váš pohyb a dovedou vás Domů. My andělé fialového plamene, žijeme nyní ve Vašem srdci a jsme Vám k dispozici v každém okamžiku Přítomnosti. Těšíme se na váš návrat a čekáme, až Vás budeme moci pozdravit, ... až Vás fialový plamen bude přenášet přes práh do Vašeho nového života.

Než uzavřu můj vzkaz - já, Zadkiel, bych se rád s Vámi podělil, jak andělé používají fialového plamene:



  • Nejprve vyjádříme záměr zavolat Plamen
  • Poté sdílíme Fialový plamen s naším Vyšším srdcem, abychom ho naplnili bezpodmínečnou láskou.
  • Pak pošleme Oheň prostřednictvím naší pravé ruky
  • "Vzplaň, vzplaň, vzplaň, Fialový plameni"
  • Vztyčíme prst či držíme dlaně otevřené. Tímto způsobem můžeme buď vytvořit laserový efekt, kterým lze proměnit své blízké, nebo vysílat dostatek fialového plamene k proměně celého města. 
Procvičujte používání fialového plamene a vězte, že máte vrozenou schopnost proměnit všechen strach a stín v bezpodmínečnou lásku a multidimenzionální světlo. Svítíme fialovým paprskem na cestu tvého návratu a vedeme tě tvým každodenním životem.


Zadkiel, archanděl Fialového plamene

čtvrtek 12. dubna 2012

Nehledejte pravdu - odstraňujte lži (Osho)

Pravdu není třeba hledat, pravda se nám zjeví, až nebudou přítomny v našich životech lži. Zaměřme se na zviditelňování lží a neupřímnosti, kompromisů v našich životech. S láskou An.
------------------------


Opravdový život člověka je cesta, na níž se zbavuje lží, jež mu vnutili druzí. Vysvlečený, nahý, přirozený, je člověk tím, čím je. Je to záležitost bytí, ne stávání se. Lež se nemůže stát pravdou, osobnost se nemůže stát tvou duší. Neexistuje žádný způsob, jak z nepodstatného udělat podstatné. Nepodstatné zůstane nepodstatným, podstatné zůstane podstatným, nelze je zaměňovat. A úsilí dosáhnout pravdy není nic jiného, než vytváření ještě většího zmatku.

Pravdy nemůže být dosaženo. Nelze jí dosáhnout, ona už tady je. Stačí, když se zbavíme lží.

Veškeré úsilí a účely a ideály a cíle a ideologie, náboženství a nápravné a zlepšovací systémy jsou lži. Dej si na ně pozor. Uvědom si skutečnost, že to, jak jsi, je lež. Zmanipulovaný, zkultivovaný ostatními. Usilování o pravdu jen rozptyluje a něco odsouvá. Je to způsob, jak se lži skrývají.


Podívej se na tu lež, pozorně se podívej na lživost své osobnosti. Protože uvidět lež znamená ji zastavit. Přestat lhát znamená přestat hledat jakoukoli pravdu - není proč. V okamžiku, kdy lež zmizí, je tu pravda v celé své kráse a zářivosti. Lži zmizí, jakmile je uvidíme, a to, co zbyde, je pravda.


(Osho)



Zdroj: Facebook - Pohlazení duše

středa 11. dubna 2012

Kdybyste mohli změnit jednu věc ve vašem životě...

‎"Kdybyste mohli lusknout prsty a změnit jednu věc ve vašem životě, která by to byla? První věc, která vám přijde na mysl, je záležitost, která potřebuje být oslovena. Vaše duše volá po změně a vaše vnitřní já čeká, až s tím něco uděláte." - Doreen Virtue


Zdroj: Facebook - Svět zázraků

úterý 10. dubna 2012

Po rozchodu tváří v tvář Sobě

Po dvou vyrovnaných týdnech jsem poslední dny začala pociťovat kumulující se negativitu. Dnes ráno jsem se probudila ve velmi nepříjemném rozpoložení, které se ani po meditaci a solné koupeli nerozplynulo a neustále se vrací... Málo jsem se věnovala tomu, co mi má duše naznačovala, teď jsem paralyzována. Jsem nervózní ze všech úkolů, které stagnují, z cílů, které nemám konkrétní, z chybějících záměrů, ze strachu, že kráčím špatnou cestou, protože necítím dostatečné uspokojení nad proměnami v mém životě (ale je tomu skutečně tak, nebo se to jen dneska zdá tak špatné?). Asi jsem prostě jen unavená z toho, jak se mi nedaří poklidně vyvázat ze všech struktur a pout, která jsem na sebe uvalila. Má duše touží po svobodě a já jí nejsem schopná tento komfort dopřát. Pořád se v něčem plácám. Cítím samotu a ano, můj pozitivní přístup k životu je rozbourán pocity opuštěnosti a zklamání po rozchodu s milovanou osobou.

Co nás skutečně bolí po rozchodu, je naše ego. Strach ze ztráty vlastní identity (resp. našeho pojetí naší identity), která byla z velké části dána tím, jak nás ten druhý viděl a jak nás okolí vidělo jako pár. Je to velká příležitost pohlédnout nyní na sebe bez všech těchto iluzí a přívlastků... S nízkým sebehodnocením a bez sebelásky přichází zoufalství, zmatené plavání v mohutném proudu léčení. Zastavte se a nadechněte se. Bolest nám říká něco o nás samotných. Je potřeba se ptát, odkud přichází. Pracujme s bolestí. Poslední, co potřebujeme ve skvělém roce 2012, je lpění na minulosti a strach z budoucnosti.

Tak jednoduchý, a zároveň hrozivý, byl život, když bolest neměla svůj smysl...

Příliv a odliv. Cykly života. Nahoře dole... Znovu je čas ponořit se do léčení...

Musím se Vám k něčemu přiznat, ten rozchod před měsícem jsem nezvládla sama, děkuji své přítelkyni Samanthě za to, že mě vytáhla z temné noci mé duše a naplnila mou existenci znovu světlem. Nemusíte vše zvládat sami! Řekněte si o pomoc! Tolik bolesti ve mě bylo, že najednou všechny otázky ohledně vztahů, práce, smyslu života ztrácely na důležitosti. A já nebyla schopná to ve vztahu plném stagnující energie vidět. Děkuji svému milovanému V., že mi umožnil tuto příležitost k léčení. Byla ve mě hluboce zakořeněná touha nebýt zde na planetě zemi, marnost, unavenost, beznaděj, vztek, stud za tyto pocity... a taky neschopnost odpoutat se od mé blízké duše (V.), se kterou jsme se navzájem přišli něco naučit. Po třech týdnech už vím, že pro oba je rozchod neuvěřitelně obrovskou šancí podívat se zblízka na naše životy... a zjistit, že jsou prázdné, plné lhaní si do vlastní kapsy... je to šance vyléčit se.

Stačily tři dny po rozchodu a já viděla sama sebe v pravdivějším světle (skutečně jsem žasla, až jsem se sama sobě musela smát), sama před sebou, jsem uviděla, jaký labyrint lží a nesmyslů jsem si ve jménu lásky a pravdy vystavěla (jednoduše jsem si myslela, že jsem dobrý člověk a věci dělám správně). Tak moc jsem se bála, že mě moji blízcí opustí, že jsem každého (opravdu každého) nevědomě vmanipulovala do situace, kdy mě potřebuje. Vybudovala jsem si image velmi úspěšné ženy, bez které se svět/komunita/blízcí neobejdou. A já jsem to, vážení přátelé, vůbec neviděla. Nikdo to neviděl.

To byl okamžik, kdy se u mě proměnila pýcha v pokoru. Už chápu všechny své marné pokusy o sebelásku, ... nemohla být skutečná, protože ani můj obraz nebyl skutečný, byla to iluze, která způsobovala jen další a další neúctu sama k sobě.

Po léčení se Samanthou jsem si uvědomila, že kořeny téměř všech mých současných problémů tkvěly právě v těchto skrytých záležitostech, které sahaly tak hluboko a tak daleko, že jsem je sama nemohla nikdy objevit. Teprve léčení mohutným proudem světla mě dokázalo zbavit všudypřítomné celoživotní bolesti v mém nitru, o které jsem si myslela, že je trvalá a musím s ní žít. Pomohlo mi to i v sebelásce, protože najednou jsem viděla, že lenost, nepořádnost, apatie, smutek a vztek byly jen vnějšími projevy daleko většího problému. Možná jsem byla hodně blízko samozvaného pekla, bodu, kdy duše odvolá svůj aspekt ze země, protože prostě už není způsob, jak člověka nasadit na správnou cestu...

To je můj největší strach, že neuslyším volání své duše a průvodců a dostanu se do bodu, kdy už nebude cesty zpět a já minu své poslání a budu žít smutným nešťastným neuspokojeným životem. Kdo mi ale vložil do hlavy takový myšlenkový vzorec? Není se přeci čeho bát, od toho máme přísloví typu Nikdy není pozdě... protože přeci skutečně nikdy nemůže být pozdě... Posláním pracovníků světla je šířit světlo, držet lásku, ... a to bez toho, aniž by se zbláznili z okolností svého vlastního života... Pojďme se z toho všeho společně nezbláznit. S Láskou a Pokorou An.

PS: Začínám odznovu, tentokrát skutečně v Pravdě a Lásce,... kéž mě Světlo vede touto cestou... Krůček po krůčku...

pondělí 9. dubna 2012

Ve všem se měním snadno a s lehkostí - nechte změny plynout (L. Hay)

Abyste změnili svůj vnější život, musíte se nejdříve vnitřně změnit vy sami. Je úžasné, že v okamžiku, kdy jste ochotni změnit sami sebe, vám Vesmír začíná pomáhat. Přináší vám, co potřebujete.

Když na sobě začnete pracovat, váš stav se někdy nezlepšuje, právě naopak. To je v pořádku, je to začátek procesu - náznak, že dochází k nějakému posunu. Rozvazujete staré uzly. Plyňte jednoduše s tím. Vždy je třeba určitého času a úsilí, abychom se naučili tomu, co potřebujeme. Nevyžadujte okamžitou změnu. Netrpělivost je jen odporem k učení. Znamená, že chcete dosáhnout cíle, aniž byste vynaložili nějakou snahu. Dovolte si měnit se krok po kroku. Bude to stále snazší.

* * *

- z knihy Myšlenky srdce, Louise L. Hay


----------
Jen věřte, že všechny změny ve Vašem životě jsou pozitivní a jsou odpovědí na Vaše modlitby, zatněte zuby a nechte přicházející potopu proplynout s láskou... Je třeba udělat místo novému, je třeba nastoupit směrem Vaší duše, nechte se vést drobnými poselstvími a náznaky Vesmíru, nechte se vést opakujícími se myšlenkami (od obsese je poznáte, že jsou naplněny láskou a někam Vás směřují). Každý negativní pocit Vám odhaluje místo, které je potřeba ještě vyléčit, děkujte za bolest, děkujte za negativní zážitky a hledejte jejich smysl, smějte se tomu, že jste ho doposud neviděli, prosvětlete svou mysl a radujte se. Buďte klidní. Věřte a důvěřujte - ve vše, co se děje, ve vesmírné vedení. Držte se. An.